Kolonáda plnila hned několik funkcí – byla vstupním objektem, a zároveň byla koncipována jako galerie soch. Nebyly v ní originály z antických vykopávek, jak tomu bývalo v intalských zahradách, jimž se biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelkorna inspiroval. Přímo pro tuto stavbu vznikl soubor soch vytesaných ve druhé polovině 17.století, jde o kopie slavných antických děl z římských sbírek. Na sochách pracoval Michael Mandík společně s Michaelem Zürnem mladším, sochy jsou z tvrdého maletínského pískovce z lomu nedaleko Moravské Třebové. Soubor sestává ze čtyřiačtyřiceti celofigurálních soch, jména 22 ženských a 22 mužských postav jsou vytesána na podstavcích soch.
Vnitřní boční stěny Kolonády byly původně dekorovány Neptunovou a Venušinou fontánou, z nichž se dochoval pouze zbytek štukové výzdoby.
Zahradní fasádu Kolonády dekoruje 46 bust, které zobrazují antické bohy a bohyně, mytologické bytosti a hrdiny i osobnosti z dějin starověkého Řecka a Říma.
V 80. letech 20. století byla na střeše Kolonády vybudována pochůzková lávka, která umožňuje návštěvníkům přehlédnout z výšky výsadbu květin v tzv. Janákově parteru. Tím Kolonáda převzala funkci hlavního vyhlídkového bodu zahrady.